Analýza
Proč česká inflace neklesá tak rychle, jak ČNB slibovala?
Česká národní banka předpovídala rychlejší návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Podíváme se, co se v prognóze pokazilo a co to znamená pro vaše úspory.
Co ČNB předpovídala a kde skutečnost odchýlila
V únoru 2023 bankovní rada České národní banky předpokládala, že inflace klesne pod 3 % do konce téhož roku. Nestalo se. Ke konci roku 2023 se inflace v ČR pohybovala kolem 7 %, a přestože v průběhu roku 2024 dál klesala, tempo bylo výrazně pomalejší, než modely ČNB naznačovaly. Proč tomu tak bylo? Hlavní příčiny lze rozdělit do tří skupin: přetrvávající tlaky v sektoru služeb, relativně silná dynamika mezd v české ekonomice a zpoždění, s nímž se změny úrokových sazeb promítají do skutečného chování domácností. Zatímco průmyslové zboží zdražovalo pomaleji, ceny v restauracích, zdravotnictví a vzdělávání rostly tempem, které statistické úřady zaznamenaly teprve se zpožděním. Tato strukturální složka inflace reaguje na měnovou politiku jinak než ceny potravin nebo energií — a právě ji modely ČNB podcenily.
Co to znamená pro vaše úspory a jak o tom přemýšlet
Pokud ČNB nedokáže snížit inflaci tak rychle, jak plánovala, reálná úroková sazba — tedy nominální sazba minus inflace — zůstává nižší, než by centrální banka chtěla. Pro střadatele to má přímý dopad: spořicí účty sice nabízely úroky kolem 5–6 % ročně, ale při inflaci 7 % reálně stále ztrácely hodnotu. Klíčové poučení není to, že ČNB selhala — prognózy centrálních bank jsou ze své podstaty nejisté a ekonomika se chová komplexně. Důležité je, že jako střadatel nebo investor byste neměl plánovat na základě jedné konkrétní prognózy jediné instituce. Diverzifikace mezi různé třídy aktiv, pravidelné investování a sledování reálných (inflačně očištěných) výnosů jsou nástroje, které fungují bez ohledu na to, zda prognóza ČNB vyjde přesně nebo s odchylkou dvou procentních bodů.